Jak nabrat svalovou hmotu – Praktický průvodce od A do Z

Jak nabrat svalovou hmotu? Otázka, kterou si pokládají jak začátečníci, tak i pokročilí cvičenci. Nabírání svalové hmoty vyžaduje nejen čas strávený v posilovně, ale i disciplínu a systematický přístup ke stravě, tréninku a regeneraci. Tento komplexní průvodce tě provede všemi třemi klíčovými oblastmi, které jsou nezbytné pro úspěšný růst svalů.

Jídelníček jako základní kámen pro nabírání svalů

Ne nadarmo se říká, že „svaly se vaří v kuchyni“. Správně nastavený jídelníček hraje při svalovém růstu zásadní roli. Jídlo poskytuje našim svalům palivo, stavební materiál a potřebné živiny pro regeneraci. Základem je zajistit tzv. kalorický nadbytek, což znamená, že přijímáte více energie, než kolik spálíte. Tento přebytek poskytuje tělu dostatek zdrojů k budování svalové hmoty. Možná vás teď napadla otázka: „Jak nabrat svaly, když jsem v dietě?“ Hned ti vše vysvětlím.

Jak nabrat svalovou hmotu v kalorickém deficitu – je to možné?

Téma nabírání svalové hmoty v kalorickém deficitu je často probírané a kontroverzní. Všeobecně se říká, že pro budování svalů je nutný kalorický nadbytek. Přesto však existují určité situace, kdy lze nabírat svaly i v kalorickém deficitu. Tento proces je však značně omezený a není dosažitelný pro každého. Z jakých okolností to tedy možné je?

1. Začátečníci a návrat po pauze

U lidí, kteří jsou v posilování nováčky, nebo u těch, kteří se po dlouhé pauze vracejí k pravidelnému tréninku, lze pozorovat tzv. nováčkovský efekt. Tělo v tomto případě dokáže budovat svalovou hmotu i v kalorickém deficitu. Důvodem je to, že pro začátečníky je silový trénink zcela nový stimul, který výrazně aktivuje anabolické procesy. Tělo se adaptuje na nové podněty a i při mírném deficitu dokáže využít energii efektivněji pro růst svalů.

2. Vyšší příjem bílkovin a strategické tréninkové programy

Pro optimalizaci svalového růstu v kalorickém deficitu je klíčový vysoký příjem bílkovin, který chrání svalovou hmotu. Množství bílkovin by mělo být vyšší než normálně, tedy kolem 1,5 až 2 g na kilogram aktivní tělesné hmotnosti (celková hmotnost bez tuku). Dále je potřeba zaměřit se na progresivní přetížení v tréninku, tedy na postupné zvyšování zátěže, počtu opakování nebo intenzity cvičení. Správně zvolený tréninkový plán může stimulovat svaly k růstu i při omezeném energetickém příjmu.

3. Rekompozice těla

Tzv. tělesná rekompozice, kdy dochází k současnému úbytku tuku a nárůstu svalů, je možná u osob s vyšším procentem tělesného tuku. V tomto případě má tělo dostatek zásob energie z tukové tkáně, které může využít pro svalový růst. Rekompozice je efektivní u jedinců s nadváhou či obezitou, kteří zároveň začínají se silovým tréninkem.

4. Hormonální optimalizace

Optimální hladina hormonů, jako je testosteron a růstový hormon, podporuje udržení a růst svalů. U osob, které mají geneticky vyšší hladiny těchto hormonů, je nárůst svalové hmoty v deficitu pravděpodobnější. Stejně tak hraje roli kvalita spánku a zvládání stresu, což podporuje regeneraci a zamezuje odbourávání svalů.

Verdikt pro nabírání svalů v kalorickém deficitu

Nabírání svalů v kalorickém deficitu je možné při zajištění specifických podmínek v jídelníčku a tréninku a také při vyjímečné genetice. Pro většinu lidí, kteří již pravidelně cvičí a nemají přebytek tělesného tuku, bude ideální mít ve stravě přiměřený kalorický nadbytek. Kalorický deficit tak zůstává vhodnější spíše pro spalování tuku než pro budování svalové hmoty.

Jak si sestavit jídelníček, když chceš nabrat svalovou hmotu?

Nyní se v kostce podíváme, jak si sestavit jídelníček na nabírání svalové hmoty. Půjdeme cestou kalorického nadbytku, který je vhodnější strategií pro budování svalů. Nepůjdu úplně do podrobností, protože jsem se tomuto tématu detailně věnoval v tomto článku. Důležité parametry jídelníčku jako jsou bazální metabolismus, kalorický příjem i konkrétní rozložení makroživin, za nás spočítá kalorická kalkulačka. Pro výpočet bazálního metabolismu kalkulačka používá Mifflin-St Jeor formuli, která je nejpřesnější pokud neznáme množství tělesného tuku.

Jak pracovat s kalorickou kalkulačkou

Do kalkulačky zadáme svoje tělesné údaje a jako cíl zvolíme nabírání svalů (koeficient 1,1). Dále bychom při sestavování jídelníčku měli zohlednit metabolický typ, somatotyp a dále množství fyzické aktivity. Pokud aktuálně nemáte čas zjišťovat svůj metabolický typ a somatotyp, tak zvolte pro výpočet kalorického příjmu smíšený metabolický typ.

Jak v jídelníčku pro nabírání svalové hmoty pracovat s kalorickým příjmem a živinami?

Pokud chceš nabírat svaly, je dobré volit vyšší zastoupení sacharidů vůči tukům, protože svaly potřebují sacharidy pro svou práci a také pro regeneraci po výkonu. Základní poměr makroživin od kterého by ses měl odrážet je 50:25:25 (sacharidy:bílkoviny:tuky). Tyto poměry odpovídají právě smíšenému metabolickému typu, který sedí na většinu populace. Nyní si ještě ukážeme obecnou tabulku rozložení živin pro sportovce.

Modelový příklad jídelníček muž

Muž: 32 let, výška 180 cm, hmotnost 80 kg

Metabolický typ: smíšený typ

Somatotyp: mezomorf

Úroveň pohybové aktivity: střední aktivita cca 4 tréninky týdně (koeficient 1,6)

Cíl: nabírání svalové hmoty

V kalkulačce vše pohodlně naklikáme a tady máme výsledek.

Sestavení kostry nabíracího jídelníčku

Kalorický příjem a rozvržení makroživin v našem jídelníčku pro nabírání svalů už máme. Nyní si rozvrhneme jednotlivé živiny do konkrétních jídel. Nejprve je potřeba stanovit si kolik porcí za den budeme vůbec chtít jíst. Většina z nás se bude pohybovat v rozmezí 4 až 6 jídel za den. Největší jídla by měly být snídaně, oběd a večeře. Mezi nimi zařadíme 1 až 2 porce svačiny.

Rozvržení porcí jídel pro muže

V našem případě si zvolíme 5 jídel za den. Náš modelový klient je muž a podle metabolického dotazníku nám vyšel jako smíšený typ metabolismu. Tělesně se nejvíce blíží k mezomorfovi. To znamená, že v jídelníčku nám nebude úplně vadit, když nám v některé dny poměrově více do plusu ustřelí tuku vůči sacharidům. Podle metabolického typy bychom měli jídelníček nastavovat kaloricky ideálně v každém jídle na poměr 50 : 25 : 25 (sacharidy, tuky, bílkoviny). S těmito poměry si můžeš trochu hrát, ale my je necháme tak jak jsou.

Snídaně – kalorický příjem a rozložení živin

Na snídani připadne 23 % energie z celkového příjmu. Konkrétně tedy 716 kcal/ 2995 kJ.

Dopolední a odpolední svačina – kalorický příjem a rozložení živin

K dopolední a odpolední svačině budeme přijímat 14 % energie z celkového příjmu. Konkrétně tedy 421 kcal/ 1758 kJ.

Oběd a večeře – kalorický příjem a rozložení živin

Abychom si zbytečně nekomplikovali život, tak k obědům i večeřím použijeme stejné procentuální zastoupení energie. K oběma jídlům využijeme 25 % z energetického příjmu konkrétně 560 kcal / 2342 kJ

Jaké potraviny by měl obsahovat jídelníček na nabírání svalové hmoty

Základem jídelníčku by měly být vždy základní potraviny, které dobře znáš. Patří sem maso, ryby, mléčné výrobky, ovesné vločky, rýže, brambory, ovoce, zelenina a další. Vyhýbat obloukem by ses měl různým sladkostem a polotovarům. Ano i při nabírací fázi je lepší zůstat ze zdravotního hlediska u přirozených potravin. Samozřejmě, pokud si občas v rámci týdne dáš něco mimo jídelníček, tak se nic hrozného nestane.

Vzorový jídelníček na nabírání svalů

Celkové nutriční hodnoty jídelníčku:

• Energetická hodnota: 3069 kcal/ 12828 kJ
• Sacharidy: 355 g
• Bílkoviny: 212 g
• Tuky: 89 g

Snídaně

Ovesná kaše s proteinem, banánem a ořechy

Suroviny: 70 g ovesné vločky, 30 g 80 % syrovátkový protein, 100 g banán, 15 g vlašské ořechy, 250 až 300 ml polotučné mléko

Příprava: Ovesné vločky zalijte vodou nebo nízkotučným mlékem a vařte na mírném ohni za stálého míchání, dokud nevznikne hustá kaše (cca 5–7 minut). Banán nakrájejte na kolečka a spolu s nasekanými vlašskými ořechy přidejte na vrch kaše.

Nutriční hodnoty:

• Energie: cca 668 kcal / 2792 kJ
• Sacharidy: 89 g
• Bílkoviny: 46 g
• Tuky: 21 g

Dopolední svačina

Míchaná vejce se špenátem, cherry rajčaty a celozrnným chlebem

Suroviny: 3 ks vejce, 50 g čerstvý špenát, 50 g cherry rajčata, 90 g celozrnný chléb, 5 g olivový olej, sůl a pepř dle chuti

Příprava: Na pánvi rozehřejte olivový olej a orestujte špenát, dokud nezvadne. Přidejte vejce a vařte na mírném ohni, dokud nejsou míchaná vejce krémová. Dochutíme solí a pepřem. Cherry rajčata nakrájejte na poloviny a přidejte na pánev na poslední minutu restování. Podávejte s plátkem celozrnného chleba.

Nutriční hodnoty:

• Energie: cca 438 kcal / 2662 kJ
• Sacharidy: 37 g
• Bílkoviny: 27 g
• Tuky: 23 g

Oběd

Grilované kuřecí prso s jasmínovou rýží a pečenou zeleninou

Suroviny: 200 g kuřecí prso, 100 g jasmínová rýže (suchá váha), 100 g cuketa, 100 g červená paprika, 10 g olivový olej, sůl, pepř, bylinky dle chuti

Příprava: Kuřecí prso osolte, opepřete a dochuťte bylinkami. Grilujte na pánvi nebo grilu z každé strany 5–7 minut, dokud není propečené. Jasmínovou rýži uvařte podle návodu na obalu. Cuketu a papriku nakrájejte na kousky, pokapejte olivovým olejem, osolte a pečte v troubě na 200 °C přibližně 15 minut.

Nutriční hodnoty:

• Energie: cca 696 kcal / 2909 kJ
• Sacharidy: 88 g
• Bílkoviny: 56 g
• Tuky: 13 g

Odpolední svačina

Tvaroh s ovesnými vločkami, jablkem a valšskými ořechy

Suroviny: 250 g nízkotučný tvaroh, 50 g ovesné vločky, 100 g banán (1 menší kus), 10 g vlašské ořechy, skořice dle chuti

Příprava: Do misky dejte tvaroh a přidejte ovesné vločky a jablko. Posypte nasekanými vlašskými ořechy a dle chuti přidejte skořici. Dobře promíchejte a podávejte.

Nutriční hodnoty:

• Energie: cca 555 kcal / 2320 kJ
• Sacharidy: 74 g
• Bílkoviny: 40 g
• Tuky: 11 g

Večeře

Pečený losos s bramborovou kaší a špenátem

Suroviny: 150 g losos, 350 g brambory, 5 g máslo, 100 g čerstvý špenát, 1 stroužek česnek, 5 g olivový olej, sůl a pepř dle chuti

Příprava: Lososa osolte, opepřete a pečte v troubě na 180 °C asi 15 minut. Brambory uvařte ve slané vodě do měkka, poté je rozmačkejte s máslem do hladké konzistence. Na pánvi rozehřejte olivový olej, přidejte nasekaný česnek a krátce orestujte. Poté přidejte špenát a restujte, dokud nezavadne. Lososa podávejte s bramborovou kaší a špenátem.

Nutriční hodnoty:

• Energie: cca 629 kcal / 2629 kJ
• Sacharidy: 67 g
• Bílkoviny: 43 g
• Tuky: 21 g

Jak nabírání svalové hmoty ovlivňuje tvoje genetická stavba těla?

Ještě než se vrhneme na strukturu samotného tréninku, pojďme si společně říct základní informace o svalových vláknech a svalovém růstu. Každý z nás má geneticky daný poměr rozložení svalových vláken. Proto je někdo mohutný a silný od přírody a někdo zase dokáže běhat kilometry bez výrazné únavy. Tréninkem lze do určité míry měnit poměry svalových vláken, ale jen velmi omezeně.

Rozdělení svalových vláken

Svalová vlákna se dělí na několik typů, které se liší svou strukturou, funkcí a způsobem, jakým produkují energii. Tyto rozdíly mají vliv na výkon, výdrž a schopnost regenerace. Níže jsou hlavní typy svalových vláken.

Typ I – pomalá (červené) oxidativní vlákna (Slow-Twitch, SO)

• Charakteristika:
  • Pomalu se unavují, mají vysokou odolnost vůči únavě.
  • Produkují nižší sílu, ale mohou pracovat po dlouhou dobu.
  • Jsou bohatá na mitochondrie, myoglobin a krevní kapiláry, což zajišťuje efektivní využití kyslíku.
  • Primární energetický systém: aerobní metabolismus.
  • Označují se také jako červená svalová vlákna kvůli jejich barvě (obsahují vysoké množství myoglobinu)
• Funkce:
  • Ideální pro vytrvalostní aktivity, jako je běh na dlouhé tratě, cyklistika nebo chůze.
  • Aktivní při nízké intenzitě cvičení.

Typ IIa – rychlá (červená) oxidativně-glykolytická vlákna (Fast-Twitch, FOG)

• Charakteristika:
  • Rychlejší kontrakce než typ I, ale unavují se pomaleji než typ IIx.
  • Kombinují vlastnosti vytrvalosti a síly.
  • Střední obsah mitochondrií a myoglobinu.
  • Primární energetický systém: mix aerobního a anaerobního metabolismu.
  • Označují se také jako červená svalová vlákna kvůli jejich barvě (obsahují vysoké množství myoglobinu). Na rozdíl od typu I jsou spíše světle červené až růžové, díky nižšímu obsahu myoglobinu.
• Funkce:
  • Používají se při aktivitách s vyšší intenzitou, například rychlý běh nebo delší série v silovém tréninku.
  • Schopnost rychlé regenerace při vhodném tréninku.

Typ IIx – rychlá (bílá) glykolytická vlákna (Fast-Twitch, FG)

• Charakteristika:
  • Nejrychlejší kontrakce a produkce síly.
  • Rychle se unavují, protože mají nízkou odolnost vůči únavě.
  • Nízký obsah mitochondrií, myoglobinu a kapilár.
  • Primární energetický systém: anaerobní metabolismus.
  • Označují se také jako bílá svalová vlákna.
• Funkce:
  • Aktivní při explozivních pohybech, jako je sprint, skok, vzpírání nebo házení.
  • Velmi účinné při krátkodobých maximálních výkonech.

Co to je svalová hypertrofie?

Svalová hypertrofie je odborné označení pro růst svalů. Rozlišujeme 2 typy hypertrofie a to myofibrilární a sarkoplazmatickou hypertrofii. Obě formy mají své unikátní vlastnosti, liší se mechanismem růstu a jsou ovlivněny typem tréninku. Pojďme se na ně podívat blíže.

Myofibrilární hypertrofie – růst síly i hustoty svalů

Myofibrilární hypertrofie nastává, když svalové buňky zvyšují množství a hustotu myofibril (kontraktilní vlákna odpovědná za generování síly). Tento typ hypertrofie mění samotnou strukturu svalů, což zvyšuje nejen jejich velikost (méně, než při sarkoplazmatické hypertrofii), ale především jejich funkčnost a sílu. Dochází k ní zejména při silovém tréninku s těžkými váhami (80 až 100 % 1 RM – maximální váha, kterou zvládneš na jedno opakování) a nižším počtem opakování (1 až 5 opakování na sérii) .

Sarkoplazmatická hypertrofie – růst objemu svalů

Sarkoplazmatický typ růstu svalů znamená, že se ve svalech zvětšuje množství tekutiny. Tato tekutina se jmenuje sarkoplazma a obklopuje svalové vlákna, která pomáhají s pohybem. Sarkoplazma obsahuje zdroje energie, jako je cukr (glykogen) a ATP, které svaly potřebují ke své práci.

Když se sarkoplazmy ve svalu vytvoří více, sval vypadá větší a plnější, ale neznamená to, že by byl silnější. Tento efekt májí rádi hlavně kulturisté, protože chtějí, aby jejich svaly vypadaly co největší.

Tento druh růstu se nejlépe dosahuje tréninkem, kde se dělá více opakování (6 až 20 opakován) a odpočinek mezi sériemi je kratší. Při takovém cvičení se do svalů ukládá více cukru a vody, což je dočasně zvětší a díky tomu vypadají plnější.

Rozdíly a kombinace v praxi

Zatímco myofibrilární hypertrofie buduje sílu a hustotu svalu, tak sarkoplazmatická hypertrofie se zaměřuje na objem a estetiku svalu. Obě formy jsou však propojené. Jak síla, tak objem hrají roli při rozvoji růstu svalů. Optimální tréninkový program by měl obsahovat prvky obou typů hypertrofie, protože jejich kombinace vede k vyváženému rozvoji svalové hmoty i funkčnosti.

Jak nabrat svalovou hmotu zvýšením mechanicého napětí ve svalu při tréninku?

Jedním z hlavních stimulů pro růstu našich svalů je mechanické napětí způsobené zátěží. Dokazuje to např. tato studie PMID: 26519907 (Mechanické napětí je důležitým faktorem při růstu svalů a remodelaci tkání). Důležité je tedy v tréninku pro růst svalů cvičit blízko svalovému selhání, protože zde vzniká také největší mechanické napětí.

Zajímavé jsou některé modernejší studie např. PMID: 21270317. Zde se zjistilo, že remodelace a růst svalů (hypertrofie) nevyžadují zjistitelné svalové poškození jako předpoklad. Tato studie zpochybňuje běžné přesvědčení, že „svalová bolestivost“ nebo „poškození“ jsou nezbytné pro růst svalů. Ukazuje, že hypertrofii lze dosáhnout i bez detekovatelného poškození svalové tkáně, pokud je trénink dostatečně intenzivní.

Klíčové proměnné v tréninku pro růst valů

Nyní se podíváme na důležité proměnné v tréninku. Každá z těchto proměnných ovlivňuje výsledky tvého tréninku. Klíčové je najít rovnováhu mezi intenzitou, objemem, frekvencí tréninku a regenerací. Moderní věda ukazuje, že důsledná kontrola těchto faktorů je nezbytná pro dlouhodobý progres a prevenci přetrénování.

INTENZITA (ÚSILÍ)

Intenzita určuje, jak náročné jednotlivé série cvičení jsou vzhledem k maximální možné zátěži. Moderní studie ukazují, že pro růst svalů (hypertrofii) je optimální cvičení na 65–85 % 1RM s kontrolovaným úsilím. Pro zvyšování síly je nutné cvičit při vyšší intenzitě (80– 95 % 1RM). Ideální intenzita pro rozvoj sílý podle meta analýzy PMID: 12618576 je 80 % 1 RM.

OBJEM PRÁCE

Objem práce (série × opakování × zátěž) je zásadním faktorem pro růst svalů. Výzkumy ukazují, že vyšší objem práce vede k většímu nárůstu svalové hmoty, ale pouze do určité míry, než začne docházet k přetrénování. Doporučuje se 10–20 sérií týdně na svalovou partii, v závislosti na pokročilosti jedince.

POČET OPAKOVÁNÍ

Počet opakování závisí na tréninkovém cíli:

• 1–5 opakování: Zlepšení síly (neuro-motorická adaptace).
• 6–12 opakování: Optimální pro svalovou hypertrofii (také nejvíce praktické co se týče provedení).
• 12–20+ opakování: Zlepšení svalové vytrvalosti.
  Novější studie ukazují, že svalový růst lze dosáhnout v různých rozsazích opakování, pokud je trénink prováděn do selhání (PMID: 33433148). To znamená, že např série v rozsahu 3 – 30 opakování povede ke stejnému růstu svalů.
• Z praktického hlediska je nejlepší provádět většinu tréninku v rozmezí 6 – 12 opakování.

FREKVENCE TRÉNINKŮ

Frekvence označuje, kolikrát týdně trénuješ konkrétní svalovou partii např. za týden. Pro hypertrofii je efektivní trénovat 1 až 2 týdně každou svalovou partii, což umožňuje dostatečný růstový stimul a regeneraci. Trénink s vyšší frekvencí je často vhodný pro pokročilé liftery.

Podle meta analýzy PMID: 30558493 je pro maximalizaci svalové hypertrofie zásadní celkový objem tréninku, než jeho frekvence na danou partii. Frekvence tréninku jednotlivých svalových skupin může být přizpůsobena individuálním preferencím a časovým možnostem, pokud je zachován adekvátní celkový objem tréninku.

DÉLKA ODPOČINKU

Definuje délku odpočinku mezi jednotlivými sériemi. Nejnovější metanalýza PMID: 39205815 naznačuje mírný prospěch při zařazení delších pauz větších než 60 s

Ideálně se držet následujících délek odpočinku:

• 30–60 sekund: Vyšší metabolický stres, vhodné pro svalovou vytrvalost.
• 1–2 minuty: Optimální pro svalovou hypertrofii (zachování objemu práce).
• 3–5 minut: Potřebné pro rozvoj maximální síly a výkonu.
  Moderní studie potvrzují, že delší pauzy umožňují udržení vyššího objemu zátěže, což je klíčové pro růst svalů i síly.

TEMPO OPAKOVÁNÍ

Tempo opakování označuje rychlost, s jakou provádíš jednotlivé fáze pohybu. Kontrolované tempo s důrazem na excentrickou fázi (spouštění váhy) je klíčové pro růst svalů. Studie ukazují (PMID: 34043184), že zpomalování excentrické fáze zvyšuje mechanické napětí a svalové poškození, což podporuje hypertrofii. Doporučené tempo pro hypertrofii: 2–3 sekundy excentrická fáze, 1–2 sekundy koncentrická fáze.

VÝBĚR CVIKŮ

Kombinace vícekloubových cviků (dřepy, mrtvé tahy, bench press) a izolovaných cviků (bicepsové zdvihy, tricepsové stahování) je ideální pro rozvoj svalové síly a hypertrofie. Vícekloubové cviky umožňují využití větší zátěže a stimulují různé svalové skupiny současně, zatímco izolované cviky cílí na konkrétní partie.

Výbírej cviky, které splňují tyto parametry:

• Způsobují dostatečné mechanicé napětí
• Jsou stabilní během provedení
• Umožňují progresivní přetížení
• Aktivují efetivně cílený sval
• Lze je bezpěčně provádět

Moje doporučení:

• Kombinuj komplexní a izolované cviky.
• Vyber si 2 – 5 cviků na každou partii, které se budou vhodně doplňovat.

ROZSAH POHYBU

Plný rozsah pohybu (ROM) umožňuje lepší svalovou aktivaci, mechanické napětí a hypertrofii než zkrácený pohyb. Moderní studie ukazují, že trénink v plném rozsahu pohybu vede k lepším adaptacím. U cviků, kde je rozsah omezený (např. částečné dřepy), může dojít k rozvoji specifické síly v daném úhlu.

Jak si sestavit tréninkový plán pro nárůst svalové hmoty a síly

Nyní už se konečně podíváme na to, jak si sestavit konkrétní tréninkový plán. Ukážeme si hned několik variant tréninku.

První 2 věci, které musíš zohlednit při sestavování tréninkového plánu jsou cíl, kterého chceš dosáhnout (zvětšní objemu svalů, zlepšení síly na konrétním cviku) a také tvé časově možnosti (kolikrát týdně máš čas na trénink a jak dlouho máš čas na konkrétní trénink). Do těchto dvou proměnných se bude odvíjet vše ostatní.

Ukážeme si 2 tréninkové splity – 2x týdně a 3x týdně. Pamatuj, že tréninky jsou pouze obecné a nejsou přizpůsobeny tvé individualitě na míru. Neuvažují tvé slabiny a dysbalance, které by ses měl snažit tréninkem zlepšit. U všech tréninků budu počítat s tím, že už máš nějaké ponětí o tom, jak se má cvičit a nejsi úplný začátečník. Pokud jsi úplný začátečník, doporučuji ti zaplatit si lekce u zkušeného osobního trénéra, který tě naučí základy provádění jednotlivých cviků.

Tréninkový split 2x týdně

Pokud máš čas na trénink jen 2x týdně, nejlepší variantou pro tebe bude odcvičit v každém tréninku celé tělo. Tréninkový plán se zaměřuje hlavně na komplexní vícekloubové cviky a méně na izolované. I při takto nízké frekvenci tréninku se budeš postupně zlepšovat.

Trénink 1

Trénink 2

Tréninkový split 3 x týdně

Tento tréninkový plán je rozdělen do tří tréninkových jednotek týdně, ve kterých se systematicky procvičí celé tělo. Každý trénink klade důraz na jinou svalovou prioritu (např. dřepový, tahový nebo tlakový den), ale zároveň zachovává rovnováhu v rozvoji síly, hypertrofie i stability. V každém tréninku najdeš kombinaci vícekloubových cviků a doplňkových izolací, včetně cviků na střed těla (core) a břišní svaly, které jsou zařazeny 2× týdně. Díky pečlivě nastavenému objemu (20–30 sérií na trénink) a promyšlené struktuře je split vhodný jak pro začátečníky, tak pro mírně pokročilé.

Trénink 1

Trénink 2

Trénink 3

Regenerace – často podceňovaný základ pro nabírání svalové hmoty

Tréninkem dáváš tělu impuls k růstu, jídlem mu dodáváš stavební materiál, ale teprve během regenerace tělo opravdu staví nové svaly. Právě v této fázi se odehrává většina anabolických (růstových) procesů. Pokud chceš z tréninku vytěžit maximum, musíš regeneraci věnovat stejnou pozornost jako tréninku a výživě. Nyní se mrkneme na důležité aspekty ovlivňující regeneraci.

1. Spánek

Úplně nejdůležitější proměnná regenerace ze všech a to nejen pro růst svalů. Během kvalitního hlubokého spánku tělo uvolňuje růstový hormon, opravuje poškozené tkáně a doplňuje zásoby energie. Nedostatek spánku snižuje testosteron, zhoršuje regeneraci a zpomaluje růst svalů. Ideální doba spánku pro sportující dospělého je 7–9 hodin denně.

Doporučení:

Zvážit suplementaci hořčíkem nebo adaptogeny (např. ashwagandha)

Cílová délka spánku: 7–9 hodin

Spát ideálně v úplné tmě a chladu

Omezit modré světlo (mobil, PC) minimálně 1 hodinu před spaním

2. Správně nastavený jídelníček a pitný režim

I ten nejlepší tréninkový program a špičková regenerace jsou ti k ničemu, pokud nemáš správně pokrytou stravu. Tělo potřebuje palivo, aminokyseliny, vitaminy, minerály, zdravé tuky i dostatek sacharidů. Bez správně nastaveného jídelníčku nebudeš mít dost energie na trénink ani dost surovin na budování svalů. Pokud sis jídelníček ještě nesestavil/a, vrať se do této části článku.

Dalším aspektem je pitný režim. I lehká dehydratace (1–2 % tělesné hmotnosti) může významně snížit sílu, výkonnost a prodloužit dobu regenerace. Svaly jsou z velké části tvořeny vodou a voda je klíčová pro optimální metabolismus i regeneraci.

Podle přehledové studie (PMID: 27065131) má i mírná dehydratace negativní vliv na tréninkový výkon a zvýšené riziko svalových křečí.

3. Aktivní regenerace

Namísto pasivního odpočinku zařazení lehké aktivity (např. svižná chůze, plavání, jízda na kole v nízké intenzitě) může zlepšit cirkulaci krve, odplavit metabolity a urychlit obnovu svalových vláken. Studie (PMID: 20479849) ukazuje, že aktivní regenerace pomáhá efektivněji odstraňovat laktát z krevního oběhu než pasivní odpočinek, čímž zlepšuje obnovu výkonu.

4. Strečink a mobilita

Lehký statický strečink není vhodný ihned po tréninku, ale může být prospěšný v jinou denní dobu. Pomáhá:

• obnovit svalovou délku,
• uvolnit fasciální napětí,
• zlepšit rozsah pohybu (ROM).

Studie (PMID: 24306406) zjistila, že pravidelný strečink může vést k lepšímu ROM, což podporuje efektivnější trénink a tím i lepší svalové zisky.

5. Masáže a foam rolling (myofasciální uvolnění)

Pěnové válce a masáže:

• snižují bolestivost (DOMS),
• zlepšují průtok krve,
• podporují mobilitu.

Podle meta analýzy 21 studií (PMID: 24567863) pomáhá foam rolling před tréninkem zlepšit rozsah pohybu (ROM) o cca 4 % bez negativního vlivu na sílu nebo výkon. Po tréninku mírně snižuje svalovou bolestivost (DOMS). Z

6. Sauna

Pravidelný pobyt v sauně může přinést nejen lepší regeneraci, ale i anabolický efekt. Dochází ke zvýšení teploty tkání, lepšímu prokrvení a dočasnému zvýšení růstového hormonu. Studie Laukkanen et al. (2018) – PMID: 29209938 ukázala, že saunování 2–3× týdně je spojeno s nižší hladinou zánětlivých markerů (např. CRP) a lepším kardiorespiračním zdravím.

7. Studené koupele

Studené koupele (CWI) mohou pomoci urychlit regeneraci po tréninku tím, že snižují svalovou bolest a pocit únavy. Podle meta-analýzy Xiao et al. (2023, PMID: 36744038) studená voda o teplotě 10–15 °C po dobu 10–15 minut (odkaz na studii) účinně zmírňuje DOMS a podporuje subjektivní pocit zotavení. Efekt na samotný výkon je ale spíše malý, proto je vhodné používat tuto metodu hlavně v obdobích vyšší tréninkové zátěže.

8. Suplementace

Kromě základní výživy a spánku můžeš využít také cílenou suplementaci, která má podložené účinky na zvýšení tréninkového výkonu, zrychlení regenerace a podporu svalového růstu. Zde jsou čtyři vědecky ověřené doplňky, které stojí za zvážení.

Kreatin monohydrát

Kreatin patří mezi nejúčinnější a nejlépe prozkoumané suplementy pro nárůst síly a svalové hmoty.

• Meta-analýza z roku 2024 prokázala, že suplementace kreatinem při odporovém tréninku vedla k průměrnému nárůstu síly horní části těla o 4,43 kg a dolní části těla o 11,35 kg oproti placebu (PMID: 39519498).
• Podle přehledu ISSN je denní dávka 3–5 g plně dostačující pro dlouhodobé udržení zásob kreatinu ve svalech, bez potřeby fáze nasycení.
  Zdroj: https://jissn.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12970-021-00412-w

Dávkování: 3–5 g denně (nebo 0,05 až 0,1 g na kg hmotnosti), ideálně po tréninku.

Citrulin (citrulin malát)

Citrulin zvyšuje produkci oxidu dusnatého (NO), čímž zlepšuje prokrvení svalů a může oddálit svalovou únavu během tréninku.

• Studie prokázala zlepšení počtu opakování při tréninku horní části těla o 52 % po suplementaci 8 g citrulinu malátu.
  Zdroj: PMID: 20386132

Dávkování: 6–8 g cca 30–45 minut před tréninkem.

Beta-alanin

Beta-alanin zvyšuje hladinu karnosinu ve svalech, což pomáhá tlumit překyselení při intenzivním výkonu a tím oddaluje svalové vyčerpání.

• Meta-analýza 40 studií ukázala, že beta-alanin zlepšuje výkon především u aktivit trvajících 1–4 minuty.
  Zdroj: PMID: 27797728

Dávkování: 3–6 g denně, rozděleno do více dávek (kvůli parestézii – svědění, brnění kůže).

Hořčík (magnesium)

Hořčík se podílí na kontrakci/relaxaci svalů, tvorbě energie i kvalitě spánku. Jeho nedostatek může brzdit regeneraci a zvyšovat riziko křečí. Systematická revize (2024) naznačuje, že samostatná suplementace hořčíkem může mírně snížit svalovou bolest (DOMS) a zlepšit subjektivní pocit zotavení, zejména u náročné zátěže a u jedinců s nižším příjmem Mg; důkazy jsou ale zatím omezené (pouze 4 studie, mladí aktivní jedinci, rozdílné protokoly).
Zdroj: https://translational-medicine.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12967-024-05434-x

Dávkování: 200–400 mg elementárního hořčíku denně (citát/bisglycinát), ideálně večer nebo ~1–2 h před zátěží.
Tipy: u citrátu hlídej trávení (případně dávku rozdělit), zkus brát odděleně od železa/vápníku (±2 h).

Nejčastejší dotazy (FAQ) k nabírání svalů

1) Musím pro růst svalů jíst v kalorickém nadbytku?
Ano, přiměřený nadbytek je pro většinu lidí nutný, aby tělo mělo dost energie a stavebního materiálu.

2) Lze nabírat svaly i v kalorickém deficitu?
Krátkodobě ano (začátečníci, návrat po pauze, vyšší % tuku), ale efekt je omezený.

3) Kolik bílkovin potřebuji při nabírání?
Obvykle 1,6–2,0 g/kg tělesné hmotnosti. Vyšší tréninková zátěž = spíše horní hranice.

Jak si sestavit jídelníček>>

4) Jak nastavit poměr makroživin?
Začáteční rámec: cca 50 % sacharidy, 25 % bílkoviny, 25 % tuky.

Rozložení makroživin detailně>>

5) Jak si rozvrhnout jídla během dne?
Běžně 4–6 jídel denně, aby byl příjem energie a bílkovin rovnoměrně pokryt.

6) Jak rychle mohu realisticky přibrat svaly?
Začátečníci rychleji (nováčkovský efekt), pokročilí pomaleji. Počítej s menšími, ale stabilními měsíčními přírůstky.

7) Jak často mám trénovat jednotlivé partie?
Obvykle 2× týdně, podle objemu a regenerace.

Klíčové proměnné v tréninku>>

8) Jakou roli hraje spánek a regenerace?
Klíčovou. Spánek 7–9 hodin denně a aktivní regenerace ( svižná chůze, plavání, jízda na kole v nízké intenzitě).

Regenerace>>

9) Jaké suplementy mají smysl?
Kreatin monohydrát, protein (pro snadný příjem bílkovin), omega-3 a hořčík dle potřeby.

Suplementace>>

Závěr

Nabírání svalové hmoty není o jednorázovém řešení, ale o dlouhodobé konzistenci. Správně nastavený jídelníček, progresivní trénink a dostatek regenerace tvoří pevný základ, na kterém můžeš stavět. Klíčové je postupovat krok za krokem, pravidelně vyhodnocovat výsledky a přizpůsobovat plán tvému tělu i cílům.

Pamatuj, že trpělivost a disciplína jsou stejně důležité jako samotný trénink nebo makroživiny. Pokud dáš tělu to, co potřebuje, svaly porostou a ty se budeš cítit silnější a zdravější.

Chceš to mít jednodušší?

Nemusíš na to být sám. Rád ti pomůžu s jídelníčkem na míru nebo osobním tréninkovým plánem, který tě posune k výsledkům rychleji a bez zbytečných chyb.